|
|
Organická soudobá architektura a bydlení
Čábelková Nahorniaková, Marcela ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Přesná definice nebo rozdělení však stále chybí. Za zakladatele novodobé organické architektury je všeobecně považován Frank Loyd Wright. Ten organickou architekturu nejen realizoval, ale na počátku dvacátého století, kdy se formulovaly nové architektonické směry, ji definoval. Disertační práce se zabývá doposud nedostatečně popsanou problematikou organické architektury. Hlavní zaměření je upřeno na soudobou obytnou organickou tvorbu ve střední Evropě. Jmenovitě jsou podrobně rozebrány jednotlivé realizace na území Maďarska, České Republiky, Slovenské Republiky, Rakouska, Německa a Polska. Kromě detailního popisu Evropských realizací a jejich historických východisek se práce také podrobněji zabývá vznikem a významnými realizacemi severoamerické organické architektury. Novodobá organická architektura prioritně vznikala na území Spojených států amerických. Pro úplnost přehledu práce také uvádím nejvýznamnější soudobé realizace a architekty realizující obytnou organickou architekturu i v jiných státech světa. Cílem disertační práce bylo obecně poukázat na nejnovější trendy v navrhování staveb pro bydlení. V rámci nových trendů nalézt polohu organické architektury a zdůvodnit její vzrůstající popularitu, rozšířenost a nezbytnost pro další vývoj architektury. Organická architektura je alternativní cestou soudobého bydlení. V posledních letech její obliba vzrůstá v reakci na vznik novodobých technologií a materiálů, potřebu chránit naše přírodní zdroje a také na vzrůstající negativa globalizace a popření místních tradic a regionálních specifik. Aspekty organických forem byly rozebírány na základě členění organické architektury do tří hlavních skupin podle jejich hlavních charakteristik: forma, harmonie a udržitelný rozvoj. Dalším cílem bylo zjistit lokaci ohnisek výskytu organické obytné architektury. Jejich realizace nejsou koncentrované, ale spíše nekoordinovaně rozsety. Proto byly vybrány státy, které jsou oproti ostatním bohatší na výskyt organických domů. Cílem práce bylo také oslovit odbornou a laickou veřejnost, především pedagogy vysokých škol architektury a také samotné studenty. Velká část komunikace se odehrála na základě grantového projektu FRVŠ pro rok 2010. Uskutečnily se přednášky studentům o organické architektuře a výstava na téma: Soudobá obytná organická architektura. V neposlední řadě byla vydána publikace katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. V rámci grantového projektu jsem měla možnost navštívit velké množství realizací organických rodinných domů v zahraničí. Konkrétně na Slovenku, v Maďarsku a v Německu. Výsledky ankety, která byla položena formou otázek uživatelům a autorům vybraných domů, jsou součástí disertační práce. Výsledky disertační práce jsou především: - podrobné nastínění přehledu vývoje organického bydlení - definování soudobých tendencí organické architektury v bydlení - získání a zpracování odpovědí majitelů a autorů domů na anketní otázky - analýza organického domu (soustavy domů) v rámci urbanistické struktury a krajiny - kniha katalogu organických soudobých evropských bytových realizací pod názvem Soudobé organické domy - Evropa - článek o organické soudobé architektuře a bydlení v rámci elektronického architektonického časopisu archiweb, který má být publikován v roce 2012
|
|
|
Kam se poděla dělnická třída na Kladensku?
Šťáhlavský, Libor ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Kladno bývalo jedním ze symbolů průmyslu v období před rokem 1989 s mnohaletou tradicí v těžbě uhlí a ve zpracování oceli. A tak celé Kladensko bylo po několik generací pracovně spojeno s těmito aktivitami ať už přímo v průmyslu samotném či odvětví služeb nezbytných pro provoz v dolech a ocelárnách. Počátek let devadesátých znamenal pro tuto oblast veliké rozčarování a nepochopení, hutnické a hornické provozy postupně ukončily svoji činnost a region se začal potýkat s doposud neznámým jevem, s nezaměstnaností. Tato diplomová práce se zabývá "osudem" tohoto regionu v období od 2. poloviny 20. století až po současnost. Metodou kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů se snaží zmapovat životní příběhy jednotlivců spjatých s výše uvedenými změnami, jejich adaptaci na nové společenské okolnosti a názory na jejich život před a po roce 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postoj státu k dobrovolníkům
Štěpánková, Jitka ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Diplomová práce "Postoj státu k dobrovolníkům" pojednává o vývoji vztahu státu k dobrovolnickým aktivitám v české společnosti se zřetelem na období od roku 1989. Vychází ze zasazení dobrovolnictví do kontextu postindustriální společnosti, která nás nutí revidovat hodnotové orientace, možnosti trhu práce, přístup k celoživotnímu vzdělávání a úroveň sociální koheze. Věnuje se analýze přístupu státu (v roli podporovatele) k fenoménu dobrovolnictví a z toho vyplývajícímu postavení dobrovolníků v české společnosti a zaměřuje se na kroky, které byly učiněny ze strany státu na podporu dobrovolnictví. Vychází z analýzy statistický dat, která se týkají charakteru organizací a projektů, jež jsou státem podporovány v rámci zákona 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Dále představuje porovnání problematických oblastí české legislativy dobrovolnictví s polskou a maďarskou právní úpravou dobrovolnické služby. Nakonec navrhuje kroky a opatření, která by mohla být v českém prostředí využita k další podpoře dobrovolných aktivit.
|
|
|
Rodinná politika v kontextu nových sociálních rizik
Waloszek, Tomáš ; Potůček, Martin (oponent)
Cílem práce je poznání způsobu, zdali a jak (jakými diskurzy) strategické dokumenty rodinné politiky České republiky konstruují nová sociální rizika. Předložená rigorózní práce se tak zabývá rodinnou politikou a souběžně fenoménem nových sociálních rizik. Struktura společnosti se proměňuje. Společně s novou strukturou společnosti se vynořují i nová sociální rizika a nové druhy sociálních problémů. Otázkou, kterou si v souvislosti s tímto práce klade je, zdali a jak odráží tuto skutečnost rodinná politika České republiky. Práce diskutuje problematiku, zdali a jakým způsobem rodinná politika zohledňuje nová sociální rizika, jimž musejí rodiny s dětmi v současné době čelit. Ve svém dílčím provedení však neopomíná ani roli sociální práce. Na epistemologickém základě sociálního konstrukcionismu je v práci kvalitativní výzkumnou strategií užita metoda analýza dokumentů. Metodologicky je to diskurzivní analýza, jako jedna z tradic diskurzivně analytického výzkumu je pak zvolena kritická diskurzivní analýza. Rigorózní práce je tedy vystavena (se specifikací České republiky) na kritické diskurzivní analýze strategických dokumentů rodinné politiky (2005 - 2017). Klíčová slova Rodina; Rodinná politika; Nová sociální rizika; Postindustriální společnost; Sociální práce s rodinou; Diskurz; Diskurzivní analýza;...
|
|
| |
|
|
Kam se poděla dělnická třída na Kladensku?
Šťáhlavský, Libor ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Kladno bývalo jedním ze symbolů průmyslu v období před rokem 1989 s mnohaletou tradicí v těžbě uhlí a ve zpracování oceli. A tak celé Kladensko bylo po několik generací pracovně spojeno s těmito aktivitami ať už přímo v průmyslu samotném či odvětví služeb nezbytných pro provoz v dolech a ocelárnách. Počátek let devadesátých znamenal pro tuto oblast veliké rozčarování a nepochopení, hutnické a hornické provozy postupně ukončily svoji činnost a region se začal potýkat s doposud neznámým jevem, s nezaměstnaností. Tato diplomová práce se zabývá "osudem" tohoto regionu v období od 2. poloviny 20. století až po současnost. Metodou kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů se snaží zmapovat životní příběhy jednotlivců spjatých s výše uvedenými změnami, jejich adaptaci na nové společenské okolnosti a názory na jejich život před a po roce 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Organická soudobá architektura a bydlení
Čábelková Nahorniaková, Marcela ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Přesná definice nebo rozdělení však stále chybí. Za zakladatele novodobé organické architektury je všeobecně považován Frank Loyd Wright. Ten organickou architekturu nejen realizoval, ale na počátku dvacátého století, kdy se formulovaly nové architektonické směry, ji definoval. Disertační práce se zabývá doposud nedostatečně popsanou problematikou organické architektury. Hlavní zaměření je upřeno na soudobou obytnou organickou tvorbu ve střední Evropě. Jmenovitě jsou podrobně rozebrány jednotlivé realizace na území Maďarska, České Republiky, Slovenské Republiky, Rakouska, Německa a Polska. Kromě detailního popisu Evropských realizací a jejich historických východisek se práce také podrobněji zabývá vznikem a významnými realizacemi severoamerické organické architektury. Novodobá organická architektura prioritně vznikala na území Spojených států amerických. Pro úplnost přehledu práce také uvádím nejvýznamnější soudobé realizace a architekty realizující obytnou organickou architekturu i v jiných státech světa. Cílem disertační práce bylo obecně poukázat na nejnovější trendy v navrhování staveb pro bydlení. V rámci nových trendů nalézt polohu organické architektury a zdůvodnit její vzrůstající popularitu, rozšířenost a nezbytnost pro další vývoj architektury. Organická architektura je alternativní cestou soudobého bydlení. V posledních letech její obliba vzrůstá v reakci na vznik novodobých technologií a materiálů, potřebu chránit naše přírodní zdroje a také na vzrůstající negativa globalizace a popření místních tradic a regionálních specifik. Aspekty organických forem byly rozebírány na základě členění organické architektury do tří hlavních skupin podle jejich hlavních charakteristik: forma, harmonie a udržitelný rozvoj. Dalším cílem bylo zjistit lokaci ohnisek výskytu organické obytné architektury. Jejich realizace nejsou koncentrované, ale spíše nekoordinovaně rozsety. Proto byly vybrány státy, které jsou oproti ostatním bohatší na výskyt organických domů. Cílem práce bylo také oslovit odbornou a laickou veřejnost, především pedagogy vysokých škol architektury a také samotné studenty. Velká část komunikace se odehrála na základě grantového projektu FRVŠ pro rok 2010. Uskutečnily se přednášky studentům o organické architektuře a výstava na téma: Soudobá obytná organická architektura. V neposlední řadě byla vydána publikace katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. V rámci grantového projektu jsem měla možnost navštívit velké množství realizací organických rodinných domů v zahraničí. Konkrétně na Slovenku, v Maďarsku a v Německu. Výsledky ankety, která byla položena formou otázek uživatelům a autorům vybraných domů, jsou součástí disertační práce. Výsledky disertační práce jsou především: - podrobné nastínění přehledu vývoje organického bydlení - definování soudobých tendencí organické architektury v bydlení - získání a zpracování odpovědí majitelů a autorů domů na anketní otázky - analýza organického domu (soustavy domů) v rámci urbanistické struktury a krajiny - kniha katalogu organických soudobých evropských bytových realizací pod názvem Soudobé organické domy - Evropa - článek o organické soudobé architektuře a bydlení v rámci elektronického architektonického časopisu archiweb, který má být publikován v roce 2012
|
host ::
RSS.